čtvrtek 19. února 2015

Démoni


Něco k původu a tak:
Démoni patří k jedné z nejstarších ras existenčně. Byli tu dalece předtím, než člověk řekl své první slovo. Jejich svět zůstával separován od toho našeho, žili v jednom víru. Prakticky jako celek. Celek, který se začal trhat. Lidské znalosti sahají dalece do hlubin historie. První civilizace, ať už ty nám známé či neznámé, začaly fušovat do magie. Lidé zkoušeli své možnosti a leckdy to nedopadlo dvakrát nejlépe. Pro něj, jak jinak. Zjišťovali, že nejsou tak úplně sami a že si k sobě dokáží povolat služebníky. Otroky. Duchy. Každá civilizace je nazývá jinak, jedno však mají společné. Nejsou z našeho světa.

Vytrženi ze sebe samých se ocitali na Zemi, kde byli nuceni zformovat se do tvaru. Takový už je zákon magie, na Zemi má vše svůj tvar. První přivolání dopadala vcelku špatně pro mágy, ale chybami se člověk učí. Brzo zjistili, že k zadržení démona nejlépe poslouží pentagramy, s každým rokem čím dál tím bezpečnější pro mágy samotné a silnějším vězením pro duchy z Onoho světa. Staletí a tisíciletí učení jen dokázaly, jaký jsou mágové odporný národ, co rád trestá za každé provinění, intrikuje a škodolibě se baví na neštěstí cizích. I tato povaha se časem odrazila na démonech. Začali být znudění životem na Zemi, zlomyslní, pomstychtiví. Ale o tom později.

Kdysi dokázali téměř všechno. Přenášet paláce z místa na místo každou noc, rozprášit vojska mávnutím ruky, odklonit tok silné řeky. Snad by i jeden řekl, že by dokázali slunce zastavit před zapadnutím za obzor. Jenže teď? Ne, že by na to neměli. Spíše se snažej svou práci ošmelit jak jen to nejvíc jde. Teď už si žádnej mág nevzpomene na vystavení domu komplet ze skla za jednu noc. Nyní jim jde jenom o moc a trestání. Nic víc, jak se zdá.

Charakteristika:
Společným znakem pro většinu démonů je touha po pomstě. Odplatě za všechny ty bolesti, co jim pánové způsobili. Přivodit jim zkázu, aniž by si toho mágové všimli. Pro většinu. Jsou tací, co jsou ostatními bráni za odpadlíky, nehodné jejich přítomnosti a pohledu. Ti, co si libují na zemi i přes veškerou bolest, jakou jim pobyt způsobuje. Takovými ostatní pohrdají a nestojí jim ani za řeč. Většina z nich je dostatečně vychytralá, aby trápila své pány různými způsoby. Překrucování rozkazů po svém způsobu, věčné vyptávání se, polovičaté plnění úkolů, hledání kliček. Někteří se snaží děsit všelijakými vzezřeními, do kterých se zhmotní, v doprovodu kvílivých zvuků. Čím starší démon, tím obvykle horší následky a proto ti rozumní nepovolávají nic, na co nestačí. Bohužel historie říká, že tolik rozumných mágů skutečně moc nebylo.

Spousta věcí se odráží i na typu démona jako takového. Ti méně povolávaní jsou obvykle z měnící se země mimo, nerudní a málo společenští. Naopak ti, co jsou na zemi v jednom kuse? Ti si poradí i s takovou pevnou linkou nebo výměnou žárovky. I to se občas po nich chce. Nejživější skupinou jsou džinové, jedni z nejvíc originálních a sarkastických frakcí v celém společenstvu duchů. Naopak ifríti jsou typy, se kterými si vyměníte maximálně tak pohled a jeden rozkaz. Holt nikdo není dokonalý.

Co se týče rozdělení, vzestupně jdou za sebou takto:

Šotek
Jedni z nejslabších povolaných duchů. Mágové je běžně využívají pro pátrání, sledování nebo korespondenci. Jsou lehce nahraditelní a tak nikdo nemávne ani rukou, pokud je šotkova esence zničena. Vyplatí se ve větším množstvím, jejich přivolání a spoutání není vůbec těžké. Patří mezi první duchy z Onoho světa, které učňové povolávají při svém studiu. Na to, jak jsou bezvýznamní, jsou často velmi sprostí a dělají ramena do té doby, než je někdo umravní výhružkou potrestání.

Foliot
Tento druh démona je obvykle označován jako džin za poloviční cenu a někdy ani to ne. Jsou již dalece silnější než šotkové, přesto neoplývají natolik silnou magií, aby si mohli vyskakovat. Bývají rozumější a více podlézaví, dosti společensky obratní v pozici sluhů, na kterou jsou povoláváni. Hodí se na každodenní úkoly, například výpomoc v administrativní práci, stavbu či stěhování věcí.

Džin
Nejoblíbenější typ pro povolávání a zadání úkolu je právě tento démon. I přes jejich úskočné jednání, kdy jsou považováni za extrémní detailisty, pokud se je někdo snaží vyvolat, bývají velmi kreativní a originální. Mají tendence obracet rozkazy proti svým pánům, předělávat si je k obrazu svému, chytat za slovíčka, utahovat si ze zevnějšku nebo charakteru. Na druhou stranu patří k nejlepším, co se magických útoků týče. Na krátkou dobu dokáží seslat velmi silná kouzla, dříve dokonce byli schopni rozprášit celé armády prakticky lusknutím prstu. Povolá-li mág nějakého džina, zaručeně se s ním nebude nudit. Džinové rádi mění své podoby a jejich rozsah je proto jedním z největších, co se vymýšlení převleků týká.

Ifrít
Duchové velkých schopností. Často o sobě tvrdí, že jsou "imunní vůči kouzlům pouhých džinů", ale není tomu tak. Džinové využívají své kreativity a tak není těžké takového bláznivého Ifríta zastavit, popřípadě i zabít. Je známo několik případů, kdy se skutečně podobá událost stala. Velmi často jsou voleni jako stráž významných osobností, například pro předsedu vlády. Pokud se jim ostatní démoni touží vyhnout, je nejlepší předstírat slabší postavení, které je tolik nezajímá. Stejně jako každý vyšší duch, i ifríti jsou dosti nadřazení všem ostatním. Někdy mají dosti sebevražedné sklony a vrhají se do nebezpečných situací sami o sobě.

Márid
Nejméně povolatelní jedinci, ovšem na druhou stranu ti nejvýkonnější. Jejich síla nabývá velmi destruktivních rozměrů a proto na přivolání a spoutání v pentagramu je potřeba přibližně dvou silných mágů. Přesto se najdou tací kouzelníci, kteří jsou schopni přivolat tyto silné duchy sami od sebe bez pomoci ostatních. Pokud se nějaký márid pohybuje po Zemi, neunikne pozornosti, neboť za sebou zanechává zřetelnou magickou stopu. Přesto je málo jedinců, kteří by se ho pokusili zastavit bez patřičného vybavení různých magických pomůcek. Jedním z nejznámějších máridů je Atlas, který byl potrestán za svou lenost při výstavbě chrámu a od té doby je pod ním spoutaný a drží ho na ramenou.

Existují tuny podřadných bytostí, které jsou ještě slabší než šotci, ale kouzelníci se málokdy obtěžují s jejich přivoláváním. A vysoko nad máridy zase stojí mocní duchové strašlivé síly, ale ti se na Zemi objevují zřídkakdy, neboť jen hrstka mágů se odváží byť jen odhalit jejich jména.

Magické nadání:
Většina duchů je dětmi vzduchu a ohně, těmto dvěma živlům rozumí nejlépe a dokáží si s ním velmi dobře vyhrát. Jsou však i takoví, kteří ovládají vodu nebo zemi a jsou tedy přirozenými nepřáteli. Vše se dosti odvíjí od úrovně magického nadání démona.

Stejně jako u mágů, i démoni mohou dosáhnout sedmi stupňů. Ať už se jedná o šotka, co nosí zprávy jako kurýr, džina nebo vyšší nadpozemskou bytost, každý se může zlepšit. Často to závisí na době povolání, intervalu s jakým navštěvuje zemi, vybouřené energii a mnoha dalších faktorech. Povětšina džinů se pohybuje kolem střední úrovně (tedy 3., 4. a 5.), která jim umožňuje vzít na sebe několik desítek až stovek podob. Dalo by se říci, že můžou naplňovat jakousi imaginární sklenku nadání, dokud není úplně plná.

Podobu ostatně můžou převzít pouze v případě, že znají název (jméno) onoho stvoření popřípadě člověka. Pokud démon nezná jméno, pak se do vybraného tvaru nezmění. U mágů stačí i jejich oficiální jméno, díky kterému můžou převzít jeho podobu. Démon povětšinou bere na sebe jednu oblíbenou lidskou podobu a mnoho podob zvířecích či vzhled slabších obyvatel Onoho světa, jako například šotek. Spolu se zvyšujícími se úrovněmi ale mohou vyvolat přeměnu na různá netypická stvoření, pro příklad třeba Mínotaurus, pták Noh, kamenný chrlič nebo dokonce sloup dýmu s pomrkávajícíma očima.

Čím starší démon je, tím má obvykle i větší sílu, rozmanitost ve změnách podob. Ovšem je jasné, že mladý, nedávno objevený, pojmenovaný, démon se nebude umět proměnit ve skarabea, kterého jakživ neviděl. Ale ani ti nejstarší jedinci se nevyhnou typické změně barvy očí, když je něco naštve. Takto se dá odhalit démon i v případě, že se pohybuje mezi obyčejnými plebejci.

Všichni duchové jsou ale omezeni rozsahem své moci. Čím déle jsou poutáni na Zemi, tím jejich síla více vyprchává. Je to díky zákonům magie, která je nutí stlačovat svou esenci do podoby, což je dosti omezuje. Jsou dva možné způsoby, jak svůj pobyt na Zemi přetrpět. Nejvyžádanější možností je nechat se propustit na zotavenou na Onen svět. Dalo by se říci, že pro duchy je to něco jako dovolená v lázních, která jim pomůže obnovit síly. Čím déle zde pobývají, tím lépe na tom jsou a s větší energií se vrací na zem. Nicméně někteří mágové to nedělají rádi (zvláště ti, u nichž démon ví jejich rodné jméno) a nechtějí riskovat přivolání konkrétního démona rukou jiného mága, často proto tento návrh odmítají. Démon tak slábne, může se stát, že se dokonce začne propadat o úrovně dolů, až je nakonec jeho esence zničena. Druhou možností je doplnit se sežráním někoho jiného. Ať už se jedná o zvíře, člověka či slabšího démona, o něco málo jim to pomůže, ale není to žádná výhra.

Co se dožitého věku týče, pohybuje se v rozmezí několika měsíců - týká se šotků, roztočíků a jiných podřadných bytostí - až do několik desítek a možná i stovky tisíců let. Není tedy neobvyklé, že si mág přivolá démona, kterému už táhne na pět tisíc let, běžně by se dalo říct, že je to slušný věk přežití, ale rozhodně ne překvapující. Démoni byli přivoláváni již za dob prvních civilizací, mají tedy dost rozsáhlou paměť a výborný odhad charakteru.

Poslední zmínka se týká o počtu démonů. Dle různých zdrojů je uváděno, že množství démonů je nepočitatelné, přesto se našlo několik mágů, kteří sepsali oficiální seznam démonů. V těchto knihách je v přepočtu okolo 48 000 - 61 000 démonů, ale vše se mění v závislosti na válkách. Poslední nejnovější sčítání odhaduje jejich počet na 57 000.

Slabiny

I démoni mají svoje slabiny, ostatně jako každý. Nejúčinnějšími jsou obvykle trestací kouzla, rychlá, přesná, stačí je jen znát stejně jako démonovo jméno. Ale i tady může dojít k rychlému obratu, pokud se duch z Onoho světa dozví to tvoje a tím pádem může jakékoliv kouzlo, co je vedeno proti němu, obratem vrátit odesílateli.

Dalšími možnostmi, jak udržet démona ze svého dosahu, je stříbro a železo, které je pálí v esenci. Doslova je pro ně jako plameny, které studí. Při kontaktu s tělem démona zasažené místo zajiskří zelenými či modrými světýlky.

K oblíbeným prostředkům patří i užívání různých bylinek. Obvykle rozmarýna, jeřabiny, máta, ty hodně letí a dokáží udržet démona slušně od těla, i když mu to nejspíš nezabrání v tom, aby tě sežral na posezení.

A poslední věcí? Démon. Mnohem silnější démon, než je on sám. Au.