čtvrtek 19. února 2015

Mágové


Něco k historii a učení:
Nikdo neví, kde se v nich magie bere. Je to pozůstatek z nějakého velkého výbuchu magické síly? Disciplína? Síla charakteru? Otevřenost mysli? Nikdo neví. Jednoduše mají potenciál. Děti ve věku 5 let procházejí testy pod dozorem vlády a ty, jejichž výsledky byly více než průměrné, si pak odvedou starší mágové k učení. Rodiče dostanou velmi štědře zaplaceno, aby se o své dítě již nestarali a zapomněli. V této době je to skutečně běžným jevem, peníze točí světem stejně jako magie

Všichni mágové mají dvě jména, oficiální a rodné. Rodné jméno je to, které jim dali rodiče, a protože je úzce spjaté s jejich pravou podstatou, jádrem jejich bytí, představuje zdroj velké síly i slabosti. Snaží se je za každou cenu utajit, protože nepřítel by je mohl použít, aby nad nimi získal vládu, podobně jako si mág může podrobit prakticky jakéhokoliv démona, pokud zná jeho pravé jméno. Kouzelníci proto svá rodná jména důsledně tají a nahrazují je oficiálními, která jim přiklepnou v dospělosti. Vždycky se šikne znát mágovo oficiální jméno, ale mnohem, mnohem lepší je vypátrat to tajné. Samozřejmě pokud se jedná o démona. Nebo kouzelníka, co má na druhého mága spadeno.

Předávat zkušenosti, vychovávat, cvičit, to všechno je jen část studia, kterému se mág věnuje. Vědy, hodiny kreslení, rozpoznávání démonů, učení se jejich slabin stejně jako jazyky a kouzla. Jsou to roky vytrvalého učení, které je zakončeno velkou zkouškou pod dohledem učitele a komise, která posoudí úroveň mága. Tato zkouška může proběhnout jak v patnácti, tak v osmnácti letech, záleží na schopnostech učně. V té době se stává skutečným mágem hodným pozice na ministerstvu.

Charakteristika:
Mágové jako takoví jsou velmi ctižádostiví. Není moc lidí, kteří by je nenazývali zahleděnými sobci, co jdou jen po moci a na nic jiného nemají čas ani pohled. Jsou to otrokáři, kolonizátoři lačnící po dalších statcích. Dokáží být velmi vypočítaví, co se trestání démonů týče, rádi intrikáři a sledují pády ostatních. Milují luxus a jednoduchost, i když sem tam se najde mág, co se rád obklopí pokojem přeplácaným všelijakými kýčovitými pozlátky. Jejich sílu lze obvykle odhadnout podle počtu a kvalitě démonů, které si udržují kolem sebe. Dbají na svůj vzhled se silnou marnivostí, ale čas od času se najde takový typický blázínek, kterému je to jedno a víc než děsivě působí… roztomile. Nosí speciální čočky, které prohlédnou první tři úrovně vidění, čímž vidí, co obyčejným lidem je ukryto v iluzi.

Magické nadání:
Podle tréninku, vytrvání a odhodlání se počáteční magie, s jakou byli předáni učňové ke svým učitelům, může zvýšit o několik úrovní. Stejně jako u démonů jich je 7. Dle rozvoje sil a schopností se tak může stát, že leckdy učeň předčí i svého mistra. Čím starší a zkušenější dotyčný mág je, tím lepší jsou jeho výsledky. Slabý mág nemůže přivolat džina šesté úrovně ani kdyby chtěl. Naopak nadprůměrně zdatný mág může přivolat dva džiny páté úrovně nebo jednoho silnějšího ifríta. Vše se odráží na schopnostech, cvičení a studiu. Samozřejmě mág není nevyčerpatelný, vyvolávání a trestání otroků ho stojí síly, a proto si leckterý na ochranu – hlavně ten slabšího rázu – nechává vyrobit nebo si kupuje talismany a amulety. Mnoho mágů vlastní nějakou magickou položku, cetku pokud chcete, co jim zvýrazňuje síly, ale též leckdy překáží ve vyvolávání. Uvnitř těchto amuletů či dokonce magických holí, jsou uzavřeny bytosti z Onoho světa, které obvykle magii druhého vyruší. Leckdy se ale může stát, že vyruší kouzlo prováděné vlastníkem.