Asistent oddělení Kvalifikace démonů | Bez učně | Džina Silanee
Povaha a záliby: Není to žádný introvert. Naopak je extrovert, velmi
společenský a příjemný člověk. S každým se snaží vyjít v dobrém, ne
vždy se mu to ovšem podaří. Nicméně ten kdo ho pozná a dostane se mu svým
způsobem pod kůži, zjistí, že je to nesmírně složitá osobnost, od které nevíte
co očekávat a která neví, co ve skutečnosti chce. Jednou řekne to a podruhé
zase to. Důvěru si u něj musí každý vybudovat. Nevěří, jen tak někomu.
Každý člověk má ale i svojí druhou stránku. Stránku, která
pro ostatní není nikterak příjemná. On se jí ale snaží zakrývat a zakrývá jí
dost dobře. Tahle stránka se u něj většinou projeví při nějaké tragédii,
smutku, nebo když se naštve. Většinou se toho času uzavře sám do sebe a vůbec
nevychází z domu. S nikým nemluví. Může tak působit dost nebezpečně.
Ale skutečnost je taková, že by nedokázal ublížit ani mouše. Snad jenom těm,
kteří ublíží jeho blízkým.
Je to knihomol. Milovník umění a historie. Dodržuje tradice.
Ať už jsou to jakékoliv. Knihovna, tak by se dal nazvat jeho druhý domov. Když
má vše hotové, v knihovně tráví prakticky zbytek svého volného času.
Vědomosti, inteligence. Chce se toho vždycky naučit co nejvíce a pak to
zužitkovat v praxi. Miluje, když si může při praskání ohně v krbu
číst na gauči svoji oblíbenou knihu. Dokáže se bavit i bez alkoholu. Je to
naprostý abstinent. Ne že by proti alkoholickému pití měl, ale on to zkrátka a
dobře nemusí. Ani krabičku cigaret u něj nenajdete. Z hudby má rád
klasiku, jemný rock n roll. S pamětí je na tom hodně dobře. Pamatuje si
pojmy, obsahy z knih. Je to pro něj jakási podivná vášeň.
Rád zkoumá tajemno a mystiku. Okultismus. Ne ovšem černou
magii. Ví, že černá magie je zakázaná a neměla by se nikdy používat. Kromě
knihomola je to i dobrodružný typ, který má rád adrenalin. Proto se rád zapojí
do každé akce, která umí pořádně rozproudit koloběh krve v těle.
Historie postavy: Před dvaceti lety, prořízl tichou místnost v jednom
rodinném domě v ruské Moskvě hlas děťátka. Přesněji dětského pláče. Tehdy
se narodil chlapec, který náležel rodině Donovanů. Jeho oči byly tmavě modré a
dodnes jsou. Mikhail. Takové jméno mu rodiče po narození dali. Jenom oni ho
znali. Jenom oni. Do pěti let žil doma. Jeho učení bylo rychlé a soustředěné.
Ve svých 3 letech zjistil, že to není zcela normální člověk. Projevily se u něj
magikvarky. Tedy částečky, které v sobě ukrývají magickou energii. Rodiče
to věděli. Velmi dobře to věděli a věděli také to, že se ho budou muset vzdát.
Pro dobro světa. Pro něj to bylo v pěti letech nesmírně těžké loučení.
Rodiče pro něj znamenali všechno. Jednoho dne, v pátek si pro něj přišla
jedna velmi vážená mistryně z Kremlu. Jednalo se o mocnou čarodějku, která
si ho ten den vzala pod svá křídla a dala mu nové jméno. Alexander. Stal se
jejím učněm. Ztráta rodiny pro něj sice byla nesmírně těžká, ale na druhou
stranu se chtěl začít naučit ovládat magii. Kontrolovat jí, používat jí,
vytvářet jí. Nesměl se ohlížet. Musel jít dál. V Kremelské pevnosti
dostal, své vlastní komnata s obsáhlou knihovnou. Každý den poctivě
studoval, dělal si poznámky. Pečlivě se učil každé kouzlo a svojí mistryni
vždycky poslouchal. Všechno šlo jako po másle. V magii se zdokonaloval tak
rychle, že to až jeho mistryni překvapilo. Jeho hlavním podoborem se pak
také stalo studium démonů. Učil se jak je rozeznat, jaké jsou jejich slabiny, o
démonech tedy věděl teoreticky snad všechno. Teď už jen užít tu praktickou
část. Ve 13 vyvolal svého prvního démona. Byl to sice jen démon druhé úrovně,
ale pro něj obrovský úspěch. Poznal ale taky druhou stránku magie. Bere si jeho
energii, sílu. Tenkrát, když vyvolal démona, měl velké štěstí, že neomdlel. Pro
něj to bylo docela dost pokročilé kouzlo, ale dokázal to. Vážil si všeho, co
dokázal, byť některé věci byly pouhými maličkostmi. Jeho mistryně se jmenovala
Katherine. Byla nesmírně krásná a on si jí vážil. Když se zjistilo, že je
připravený složit zkoušky, v jeho 15 se tomu tak stalo. Složil je
v hlavní místnosti Kremlu. Mistři mu přidělili magickou úroveň 4. Je
nesmírně pyšný na to, že tohle dotáhl tak daleko. Nyní ho jeho kroky vedou do
Londýna, kde se dozvěděl také o velkém působení magických sil. A taky
rozdílných ras, které v Londýně žijí. Tohle mu taktéž prozradila jeho
mistryně. On se chtěl dál učit, vzdělávat, zdokonalovat se v magii, kterou
už uměl. Ve 20 se tak přestěhoval do Londýna. Jeho dalším domovem se tak stal
po usazení Whitehall. Se svojí mistryní si stále občas dopisuje, ale už to není
to, co bývalo. Nikdy se nechová nadřazeně. Uznává i ostatní rasy, které ve
městě žijí. Ví, že každá rasa má něco do sebe.
Schopnosti/nadání: Co se týče schopností, dokáže velmi dobře vyvolat džína jakékoliv úrovně. Pokud se zadaří a má dostatek energie, dokázal by vyvolat taky Ifríta. Ale to chce už hodně soustředění a znalostí. Má velice dobrou paměť.Dalo by se říct, že patří mezi ty lepší mágy, kteří v Londýně jsou. Ovšem jako každý i on má ještě hodně co zlepšovat. V trestání démonů se příliš nevyžívá. Ale když musí, tak musí. Nedá se svítit, pokud ho někdo neposlechne. Má velmi dobrý čuch na knížky. Pozná jestli je nějaká padělek, nebo originál.